Obsah
Životní situace
« Zpět na Strom životních situací
Zobrazení
Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání
1. Identifikační kód
2. Kód
3. Pojmenování (název) životní situace
Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání
4. Základní informace k životní situaci
Výchovu a vzdělávání dětí se zdravotním postižením zajišťují přednostně formou individuální integrace školy hlavního vzdělávacího proudu [§ 36 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů], dále potom třídy (skupinová integrace) a školy samostatně zřízené pro tyto žáky (dále jen "speciální třídy, speciální školy") a poradenská a jiná školská zařízení, která poskytují podpůrné služby.
Individuální integrace do tříd ve školách hlavního vzdělávacího proudu probíhá se současným zajištěním odpovídajících vzdělávacích podmínek a nezbytné speciálně pedagogické nebo psychologické péče. Jedná se o upřednostněnou volbu, vyhodnocují se však reálné možnosti uspokojování speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Při výběru vzdělávací cesty žáka je vždy rozhodující vyjádření rodičů. Integrovaní žáci jsou zpravidla vzděláváni podle individuálního vzdělávacího plánu.
Skupinová integrace probíhá ve speciálních třídách, které jsou zřizovány pro žáky se zdravotním postižením ve školách hlavního vzdělávacího proudu. Při skupinové integraci se žáci mohou v některých vyučovacích předmětech vzdělávat společně s ostatními žáky školy a v rámci svých možností jsou zapojeni do všech aktivit mimo vyučování.
Speciální školy, školy s upraveným vzdělávacím programem samostatně zřízené pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením, slouží žákům především s těžšími formami zdravotního postižení (žáci s těžkým zrakovým postižením, těžkým sluchovým postižením, těžkou poruchou dorozumívacích schopností, hluchoslepí, se souběžným postižením více vadami, s autismem, s těžkým tělesným nebo těžkým či hlubokým mentálním postižením). Těmto žákům je s ohledem na rozsah speciálních vzdělávacích potřeb poskytována nejvyšší míra podpůrných služeb.
Žáci se zdravotním postižením se mohou vzdělávat ve variantní organizační formě, která nejlépe odpovídá jejich vzdělávacím potřebám, ale také požadavkům jejich rodičů. K zařazení do některé z výše uvedených organizačních forem speciálního vzdělávání se vyžaduje souhlas zákonného zástupce žáka, resp. zletilého žáka.
Zařazování žáka se zdravotním postižením do školy řeší školský zákon v následujících ustanoveních:
v § 34 odst. 6 rozhoduje ředitel mateřské školy o přijetí dítěte se zdravotním postižením do mateřské školy na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení, popřípadě také registrujícího praktického lékaře o děti a dorost,
v § 36 odst. 5 a odst. 7 je řešena povinnost ředitele spádové školy (základní škola zřízená obcí, v níž má žák místo trvalého pobytu) přednostně přijmout k základnímu vzdělávání žáky s místem trvalého pobytu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči,
v § 59 odst. 1 a odst. 2 jsou popsány kompetence ředitele střední školy přijímat žáky ke vzdělávání ve střední škole - uchazeč musí splnit povinnou školní docházku a podmínky přijímacího řízení.
Ve zvolené organizační formě (běžné škole, speciální třídě této školy nebo speciální škole) je žák vzděláván podle vzdělávacího programu, který odpovídá jeho možnostem a schopnostem. V případě potřeby je možné stanovit žáku individuální vzdělávací plán (§ 18 školského zákona). Převedení žáka do vzdělávacího programu základního vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením nebo do vzdělávacího programu základní školy speciální provádí na základě možnosti § 49 odst. 2 školského zákona ředitel školy. Uvedené rozhodnutí podléhá na základě § 165 odst. 2 písm. e) správnímu řízení.
5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
Ředitel školy může převést žáka do jiného vzdělávacího programu na základě písemného doporučení odborného lékaře a školského poradenského zařízení (pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra) pouze s předchozím souhlasem zákonného zástupce žáka. Ten zajišťuje i výše uvedená doporučení.
6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
Podmínkou zařazení žáka do vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením je odborné speciálně pedagogické vyšetření pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra zařazeného v rejstříku škol a školských zařízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "MŠMT"). Uvedené poradenské zařízení shromáždí podklady potřebné k rozhodnutí a navrhne řediteli zařazení žáka do příslušného vzdělávacího programu.
Ve sporných případech může rozhodnutí o zařazení žáka do jiné formy vzdělávání či jiného vzdělávacího programu předcházet diagnostický pobyt (§ 9 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných). Jeho rozsah v délce 2 až 6 měsíců je považován za dostatečně dlouhou dobu k zvládnutí aklimatizace na nové prostředí, zajištění případných dalších odborných vyšetření, provedení příslušných pozorování či dalších vhodných opatření. Po dobu diagnostického pobytu zůstává žák žákem kmenové školy, která ho vede ve stavu žactva, čerpá na žáka příslušné finanční prostředky a vydává mu - ve spolupráci se školou, ve které probíhá diagnostický pobyt - vysvědčení. V závěru diagnostického pobytu se jednoznačně stanoví optimální forma vzdělávání žáka.
7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
První krok před zařazením žáka do speciální školy spočívá v kontaktu příslušného poradenského zařízení: pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra.
V rámci poskytnutí rané péče žákům se zdravotním postižením a jejich rodinám je doporučeno navštívit poradenské zařízení co nejdříve po zjištění vady, mnohdy ihned po narození dítěte.
8. Na které instituci životní situaci řešit
Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě zápisem k povinné školní docházce, a to v době od 15. 1. do 15. 2. kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku (§ 36 odst. 4 školského zákona).
Zákonný zástupce má možnost vybrat si školu podle svého uvážení, žák má však právo být přijat do "spádové školy", tzn. školy v místě bydliště (§ 36 odst. 5 školského zákona).
Pokud ředitel školy nezařadí žáka se zdravotním postižením, který má povinnost plnit školní docházku, do některé z forem speciálního vzdělávání (např. vzhledem ke kapacitě školy), oznámí tuto skutečnost zákonnému zástupci žáka, krajskému úřadu a obci, v níž má žák trvalý pobyt. Toto oznámení je podkladem pro odbor školství příslušného krajského úřadu, který je na základě § 181 školského zákona povinen zajistit podmínky pro vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním.
9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit
Na odborech školství, mládeže a tělovýchovy příslušných krajských úřadů státní správy jsou pověřeni odborní pracovníci, jejichž náplň práce spočívá v řešení problematiky speciálního vzdělávání.
Doporučují se předem objednané kontakty v úředních hodinách jmenovaných institucí.
10. Jaké doklady je nutné mít s sebou
Předložte veškeré doklady o žáku:
rodný list,
zprávu z vyšetření pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra, případně další odborná vyšetření,
rozhodnutí o vřazení/ nevřazení žáka do školy, vysvědčení žáka, případně další specifické doklady.
Veškerá dokumentace o žáku se zdravotním postižením podléhá zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
Předepsané formuláře nejsou stanoveny.
12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit
Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.
13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Odbor školství, mládeže a tělovýchovy příslušného krajského orgánu státní správy vyřizuje odvolání, případně další korespondenci, do 15 dnů od obdržení žádosti.
Ve složitějších případech, kdy je třeba žádat o konzultace další resorty či instituce, lze lhůtu prodloužit až na 60 dnů od obdržení všech dokladů nezbytných k posouzení žádosti.
14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace
15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány
Při volbě vzdělávací cesty pro dítě se zdravotním postižením, a to formy vzdělávání, obsahu vzdělávání a podpůrných služeb, je zákonnému zástupci dítěte, případně zletilému žáku, doporučeno prostudovat " Školní vzdělávací program " příslušné školy (§ 5 odst. 3 školského zákona).
Školní vzdělávací program je pedagogický dokument, podle něhož se uskutečňuje výuka v konkrétní škole a který škola stanoví podle svých záměrů a potřeb, vybavenosti, požadavků regionu, žáků nebo jejich zákonných zástupců apod., a nese za něj odpovědnost.
16. Elektronická služba, kterou lze využít
Ano, elektronickou poštou disponují krajské úřady státní správy.
17. Podle kterého právního předpisu se postupuje
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných
18. Jaké jsou související předpisy
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Informace MŠMT:
Informace MŠMT k zabezpečení vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami s podporou asistence č.j. 14 453/2005-24 (Věstník MŠMT č. 10/2005)
19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Případnou stížnost lze podat na odboru školství, mládeže a tělovýchovy příslušného krajského orgánu státní správy, případně na MŠMT.
20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností
21. Nejčastější dotazy
Musí být žák se zdravotním postižením vzděláván pouze ve speciální škole?
Současná koncepce vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v České republice umožňuje vzdělávání jak ve speciálních školách (většinou pro žáky s těžším či kombinovaným zdravotním postižením), tak vzdělávání formou individuální integrace či integrace ve speciálních třídách běžných škol.
Zařazení žáka do optimální formy vzdělávání se děje vždy za souhlasu zákonných zástupců.
22. Další informace
Další informace můžete získat:
na Informačním servisu pro rodiče dětí se zdravotním postižením,
na MŠMT,
ve Věstnících MŠMT,
v zákaznickém centru Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) - Info@uiv.cz,
ve Výzkumném ústavu pedagogickém (VÚP),
v publikacích nakladatelství Raabe ("Škola a právo" - právní předpisy s výkladem).
23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě
24. Související životní situace a návody, jak je řešit
Odklad povinné školní docházky (Základní školy)
Dodatečný odklad povinné školní docházky (Základní školy)
25. Za správnost návodu odpovídá útvar
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
odbor 61 - prevence, speciálního vzdělávání a institucionální výchovy
Karmelitská 7
118 12 Praha 1 - Malá Strana
tel.: 257 193 111
26. Kontaktní osoba
Mgr. Luboš Hudec - ředitel odboru
27. Popis je zpracován podle právního stavu ke dni
01.01.2009
28. Popis byl naposledy aktualizován
21.01.2009
29. Datum konce platnosti popisu
Bez časového omezení.
30. Případná upřesnění a poznámky k řešení životní situace
Vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením
Specifická forma vzdělávání je zajišťována i pro žáky s hlubokým mentálním postižením (IQ nižší než 20 bodů).
Podle § 42 školského zákona stanoví žáku s hlubokým mentálním postižením krajský úřad místně příslušný podle místa trvalého pobytu žáka se souhlasem zákonného zástupce žáka takový způsob vzdělávání, který odpovídá duševním a fyzickým možnostem žáka, a to na základě doporučujícího posouzení odborného lékaře a školského poradenského zařízení.
Pokud duševní a fyzické předpoklady žáka neumožňují vzdělávání v základní škole, není tento žák žákem kmenové školy, tato škola na něj nečerpá finanční prostředky, ani mu nevydává vysvědčení.
Supervizi nad vzděláváním žáka zajišťuje zpravidla ve stanoveném režimu odborný pracovník speciálně pedagogického centra.
V souladu se současnou právní úpravou se však i doba, kdy žáku není poskytováno vzdělávání v základní škole, započítává do doby plnění povinné školní docházky (na rozdíl od v minulosti uplatňovaného osvobození od povinné školní docházky).
Odklad povinné školní docházky
Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení (pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra) a odborného lékaře.
Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku (§ 37 odst. 1 školského zákona).
Dodatečný odklad povinné školní docházky
Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok (§ 37 odst. 3 školského zákona).
